Pamětní zápis o stavbě požární zbrojnice
Doslovné opsání a bez úprav opsáno z „Knihy zápisů Sboru dobrovolných hasičů města Jevíčka z let 1930 – 1984“.
Po několik let pozorovalo členstvo i mnohý kolem jdoucí občan, jak postupně a dosti viditelně se zvětšuje trhlina ve štítové zdi od hasičské zbrojnice. Na to byl upozorněn již v letech 1940 – 1943 bývalý starosta města Jevíčka (a to v době za okupace druhé světové války Regierunkskommisar Jan Kihzlink), který dal trhlinu polepiti papírem k pozorování.
Poněvadž hasičské skladiště, novým názvem „Hasičská zbrojnice“ byla postavena na náměstí Komenského na rohu dosti frekventované ulice, hrozilo zhroucení štítu, což bylo pro mimojdoucí životu nebezpečno. Byly pořízeny plány k postavení nové zbrojnice, která se měla postaviti ihned po ukončení světové války.
Válka byla ukončena, starosta byl odsouzen a zbrojnice se nestavěla. Psal se rok 1946 a 1947 v kterýchšto letech bylo často rokováno na hasičských schůzích o nutnosti postavení nové zbrojnice. A tak bylo usneseno na postavení nového „Hasičského domu“. Tento úkol byl dán několika členům, zvláště nově zvolenému veliteli bratru Františku Lamačovi a jednateli Bohumilu Vogtovi, kteří tento úkol vzali za své. Jednatel dal natisknout ihned letáčky, které byly rozneseny po celém městě do všech rodin k propagaci o podporu peněžitou, technickou i pracovní. V letáčku byly dvě budovy včera a dnes.
Plány, které byly připraveny v roce 1943 nevyhovovaly, byly pořízeny nové, které opět pro nedostatek a neúplnost nebyly Moravskou zemskou hasičskou jednotou schváleny, byl nám doporučen arch. ing. br. Gájovský z Mor. Ostravy k provedení návrhu, podle kterého vypracoval arch. ing. Jar. Mackerle z Jevíčka nové, ve kterých bylo na vše pamatováno. Budova byla poschoďová s velkou spolkovou místností (sálem) a bytovou jednotkou o dvou pokojích, kuchyně s příslušenstvím. V přízemí jako garáže s 5ti vraty.
Provedená sbírka po městě vynesla 45.000 Kčs, 80 m3 stavebního dřeva (od majitelů lesů) a různý inventář od živnostníků jako dar hasičstvu. Římsko-katolickým úřadem zastoupeným radou a farářem Františkem Kozumlíkem, byl hasičstvu postoupen pozemek, více dvou árů z farské zahrady jako dar, případně jako výměna za pole od Místního národního výboru.Stará zbrojnice (kůlna) postavená v roce 1841 na místě bývalého rybníčka, byla v roce 1948 slavnostně (brigádně) zbořena a podle tempa práce se soudilo, že Hasičský dům může býti ještě toho roku postaven. Místní národní výbor zakoupil likvidačku, zbořenisko v Langendóně za Zadním Arnoštovem, aby byl získán stavební materiál. Stavební dřevo, cementová krytina, cihly, traverzy atd. kterýchžto materiál byl brigádně připraven a dopraven do města. Byla radost pohleděti na brigádníky a jejich výkon, odvoz rumiska a hlíny. K těmto pracím zapůjčil hasičstvu rolník Miloš Krejcar traktor s vlečnými vozy. Odváželo se to na jaroměřickou bránu do zahrady p. Fr. Komárka a do zrušeného rybníčku p. Hrudy. Brigádní šoférskou práci provedl br. Stanislav Műller.
Jen na jedno bylo zapomínáno, urgovati žádosti o povolení stavby. Co žádný nečekal, přišel zákaz stavby, přišel zákaz kácení dřeva a plány zůstaly ležeti v klidu na Okresním nár. výboře. Bylo zjištěno při návštěvě ONV, že člen MNV z Jevíčka, stavební ref. A.Valenta dal přednostní řízení stavbě továrny na výrobu holicích čepelek „Diu“ a brigádním pracím, které měli býti na této stavbě a proto na stavbu zbrojnice byl u MNV v Jevíčku a všude jinde, více méně nezájem. Proto byl vyhledán dosud ještě soukromý stavitel ze sousední obce V. Opatovic, vykopány základy a že se počne stavěti, jak se říká na černo. (Jako v poznámce uvádím, že při vykopávce základů a sklepů, přišlo se na mohutné zdi, jako základy bývalého, sbořeného kostela sv. Mikuláše uprostřed hřbitova. Přijde komise od Kraje, vše bylo prohlédnuto a dán opět zákaz stavby památkovým úřadem, stavěti na starém místě. Náhradní místo, které bylo rovněž již vyhlédnuto, bylo komisí přijato a smlouva sepsána dne 20. dubna 1950 na MNV za přítomnosti:
za KNV Brno Zahradníček Lad. vrch. kom. pol. spr. ing. arch. Barták Boh. vrch. techn. rada
Za MNV Jevíčko: Vítězslav Krejcar člen rady
Obvodový plánovatel: Ing. arch. Karel Kopka
Za KSČ Jevíčko: prof. Dostál Jaroslav
Za OHJ a hasič. sbor: Bohumil Vogt, jednatel Kobylka St. velitel.
Zde poznamenávám, že pro dlouho trvající nemoc br. Fr. Lamače, neschopného již jakékoli práce, zastupuje jej jako zástupce a zvolený velitel br. Stanislav Kobylka, který se dobře zapojil do této práce. Teprve podle zákona o 5. LP. čis. 241/1948 sbírky, byla zařazena stavba hasičského domu do prováděcích plánů na rok 1950. Po tomto novém přemístění stavby naproti dvouletky u hřbitova, bylo nutno poříditi nové plány (to již čtvrté) které byly pečlivě B. Vogtem promyšleny a arch. ing. J. Mackerlem provedeny. Bylo pamatováno na bytovou jednotku (pro domovníka) na spolkovou místnost, zvláště na reprezentaci protějška budovy „Dvouletky“.
Čekalo se na kladné povolení stavby. Poněvadž peněžní kvóta byla povolena na 2x, byla stavba odložena a přislíbena na příští rok. Příslib a opět příslib a zatím hasičský inventář uskladněný po celém městě, dětem a slepicím přístupný byl rozkrádán a rychlého zásahu neschopen. Ukázalo se, že při požárním poplachu bylo docíleno výstřiku vody až za 47 minut. Bylo zjištěno, že svíčky a rozličné součástky stříkaček byly od dětí rozšroubovány a tak 2 stříkačky znehodnoceny. Opět se jelo na kraj se žádostí o nutnosti stavby, jelikož nepřevzal žádný zodpovědnost za škody, které by vznikly jak požárem tak i uskladněním inventáře, hasičské výzbroje a hadic, v ceně přes půl milionu korun. Na KNV bylo poukázáno na normy staveb a zařazení podle tříd do které by připadlo i město Jevíčko, a nařízen další odklad stavby. Od ministerstva vnitra bylo sice povolení stavby na první čtvrtletí v roce 1952, pak odklad na třetí čtvrtletí, ale co platno, když KNV v Brně stavbu pro tento rok opět zakázal.
Zákaz a odklad, který se již projevoval mezi členstvem jako rozklad a nechuť k požární činnosti. Zájem o stavbu opadl až v roce 1954 po volbách do národních výborů, do kterého byl zvolen i Václav Hubač, jako tajemník MNV. Bylo usneseno při sestavování akčního plánu, že s jedním členem MNV zajdou přímo na ministerstvo vnitra. Vyžádal si všechny informace, plány i část tohoto zápisu a opravdu po předložení, vysvětlení a zjištění všech eventualit, bylo jím přislíbeno se započetím stavby, ještě toho roku. Po nějaké době obdržel MNV balík plánů podle normy určené pro město Jevíčko. Byly ihned předány Okresnímu stavebnímu podniku Mor. Třebová, pobočka Jevíčko. Započato s přípravnými pracemi ke stavbě ve čtvrtém čtvrtletí 1954. Do zámrzu byla již vykopávka základů a zásoba stavebního materiálu připravena. Bylo velké sklamání jak členstva hasičské jednoty, tak i občanstva nad dlouho trvající stavbou i jednoduchou stavbou. Bytová jednotka v pláně nebyla a stavba byla více zaměřena na služby stálého hasičstva.
Po stálých rozhovorech na Místním nár. výboře a na všech příslušných místech, kde byl zájem o stavbu, podařilo se některým bratrům, zvláště Bohumilu Vogtovi a stavby vedoucímu stav. Buryškovi, přemluviti při návštěvách členů Okresního požárního inspektorátu a přesvědčiti tak Krajský národní výbor o nutnosti bytové jednotky, který na konec nejnutnější změnu povolil, byt pro domovníka. Stavba trvala po celý rok 1955 a teprve po ukončení malířských a natěračských prácí a různých stavebních dodělávek v roce 1956 byl požární inventář v budově uskladněn. Jako první domovník, nastěhoval se do nové stavby bratr Jan Kritzbach. Na první výroční schůzi, která se konala 30. prosince 1956 usneseno místní jednotou odpracování po 10 brigádnických hodinách pro člena na různé dodělávky a úpravu cvičiště.
Jevíčko, dne 20. ledna 1957
Zapsal Bohumil Vogt
Na výborové schůzi konané dne 24.2.57 tento zápis pro neúplnost nebyl schválen. Rozbořil K., Adolf Dokoupil, Al Jakubec, Zezula Kritzbach, Stan Kobylka, Aug Jachan, Jeřábek Vl., Haas Ludvík, Př. Fellner
Jeden z bodů této výborové schůze bylo projednání „Pamětního zápisu“ s tímto doslovným přepisem a bez úprav.
Bylo jednohlasně odhlasováno by „Pamětní zápis“ o stavbě zbrojnice sepsaný do protokolní knihy br. Boh. Vogtem nebyl schválen pro neúplnost a protokolní kniha nebyla více nikomu zapůjčena jen se svolením výboru a po zjištění k jakým účelům je propůjčena.
zapsal Př. Fellner
